Máchův kraj

Máchův kraj se nachází v jihozápadní části Libereckého kraje, svým jižním okrajem, kterým je Kokořínsko, zasahuje do Středočeského kraje. V roce 1961 vyšel turistický průvodce s názvem Máchův kraj. Jeho autor František Patočka poprvé oblast o rozloze 1813 km2 označil jako Máchův kraj a vymezil její hranice. Na východě sahá až k Českému Dubu, pak podél toku Jizery přes Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Mladou Boleslav až ke Krnsku. Jižní hranicí je Kokořínsko, jihozápadní hranici tvoří říčka Liběchovka od Liběchova do Zakšína, západ je ohraničen Úštěkem a Verneřicemi. Severní hranice vede údolím řeky Ploučnice až k Osečné.

Srdcem Máchova kraje jsou Doksy s Máchovým jezerem, a Dubá, která je východiskem do úžasné krajinné oblasti Dubské Švýcarsko a Kokořínsko. Gotický královský hrad Bezděz na východě tvoří spolu se zříceninou Starého Berštejna na západě, zámkem Houskou na jihu a Ralskem na severu neodmyslitelnou dominantu Máchova kraje.

Když přišel Karel Hynek Mácha v srpnu 1832, tehdy jako jednadvacetiletý student práv, se svým přítelem Eduardem Hindlem poprvé do krajiny pod Bezdězem, určitě netušil, že vstoupil do míst, s nimiž už bude navždy spjat. Setkal se zde totiž s mnoha inspirujícími podněty pro svá nejznámější díla, a to jak prozaická – Cikáni, tak básnická – Máj.

Okouzlily ho divoké, tajuplné rokle a bizarní skalní útvary v Kokořínském dole, zříceniny kdysi pyšných hradů (Starý Berštejn Jestřebí, Bezděz). Při pobytu na Housce jistě pociťoval sílu magických temných sil. Nejvíce ho však přitahoval opuštěný a chátrající hrad Bezděz. Kdykoli jeho kroky vedly na sever, směřovaly vždy na Bezděz, a to i tehdy, byla-li to zacházka, jak o tom svědčí jeho cesta do Krkonoš v roce 1833. Hrady, které ho zaujaly, si kreslil do svého Zápisníku jako „hrady spatřené“. A tak kromě Bezdězu známe kresby Housky, Jestřebí, Starého Berštejna (Máchou nazývaný Pernštejn), Vřísku (Mácha jej znal jako Žižkův hrádek) a Helfenburgu u Úštěku.